TLUMOCNICI

Oznámení přestupku

Od 1. 1. 2021 je jediným orgánem, kterému přísluší dohled nad výkonem tlumočnické a překladatelské činnosti, Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“).
Ministerstvo dohlíží na soulad výkonu činnosti soudních tlumočníků či soudních předkladatelů (dále společně jen „tlumočníci“) se zákonem č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, a podzákonnými právními předpisy tento zákon provádějícími.

Která instituce se zabývá podněty, které směřují proti výkonu tlumočnické činnosti?

Podle § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“) ministerstvo přijímá od veřejnosti podněty k zahájení řízení z moci úřední  (dále jen „podněty“). Pokud ministerstvo na základě došlého podnětu dojde k závěru, že existuje důvodné podezření, že se tlumočník mohl dopustit přestupku, zahájí s ním z úřední povinnosti správní řízení. V případě, že nikoliv, věc usnesením odloží.

Pokud o to ten, kdo podnět podal (dále jen „oznamovatel“), požádá, ministerstvo jej vyrozumí o tom, jak s podnětem naložilo. Podnět lze vyřídit třemi způsoby:

• zahájit řízení o přestupku, pokud podnět odůvodňuje zahájení řízení
• podnět usnesením odložit, pokud podnět neodůvodňuje zahájení řízení
• podnět postoupit jinému (příslušnému) správnímu orgánu

Jaké má mít oznámení náležitosti?

Zákon nestanoví formální náležitosti podnětu. Pro podání podnětu proto platí obecná úprava obsažená v § 37 odst. 2 správního řádu. Podle tohoto ustanovení musí být z podnětu patrno, kdo jej podává, které věci se týká a čeho se podatel domáhá. Podnět podaný podle § 42 správního řádu tedy musí obsahovat minimálně:

• Identifikaci oznamovatele
• Identifikaci tlumočníka
• Identifikaci překladatelského, resp. zdokumentovaného tlumočnického úkonu, jehož se podnět týká
• Popis jednání, kterým měl tlumočník přestupek spáchat.  Musí jít o popis objektivního (konkrétně popsaného) jednání; subjektivní přesvědčení, že tlumočník nejednal správně, nebo neurčité tvrzení, že nejednal s odbornou péčí, čestně, nestranně apod. neodůvodňují zahájení řízení o přestupku.
• Kopii napadeného úkonu, pokud jej má oznamovatel k dispozici.
• Další listiny na doložení tvrzení uvedených v podání, má-li je oznamovatel k dispozici.

Ministerstvo nemůže zahájit řízení o přestupku na základě ničím nepodloženého tvrzení.  Proto je nutné tvrzení uvedená v oznámení doložit důkazy, případně uvést, kde potřebné důkazy může ministerstvo získat.

Kam podnět zaslat?

Podnět se podává Ministerstvu spravedlnosti, Odboru soudních znalců a tlumočníků, a to:

• poštou na adresu: Ministerstvo spravedlnosti ČR, Odbor soudních znalců a tlumočníků, Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2;
• e-mailem (s elektronickým podpisem) na adresu: posta@msp.justice.cz;
• do datové schránky (identifikační kód datové schránky: kq4aawz);
• osobně na podatelně ministerstva v úředních hodinách.

Má oznamovatel nárok na zahájení řízení o přestupku?

Ministerstvo vykonává dohled nad tlumočnickou a překladatelskou činností ex offo (z moci úřední), nikoliv na žádost soukromých subjektů. Podnět podaný podle § 42 správního řádu proto není stížností, na jejíž vyřízení by měl podatel právní nárok. Podnět je impulsem pro další činnost státního orgánu. Ministerstvo má povinnost od veřejnosti podněty přijímat a prověřovat je, avšak stíhání a potrestání pachatele přestupku je věcí vztahu mezi státem a pachatelem. Pokud ministerstvo dospěje k závěru, že existuje důvodné podezření, že byl přestupek spáchán, je povinno (a také jen tehdy oprávněno) správní řízení zahájit. Oznamovatel nemá subjektivní veřejné právo na zahájení přestupkového řízení a nemůže se jej tedy domáhat.

Má vedení přestupkového řízení s tlumočníkem vliv na řízení, v němž byl napadený překladatelský či zdokumentovaný tlumočnický úkon použit?

Zahájení přestupkového řízení s tlumočníkem nemá vliv na platnost předkladatelského či zdokumentovaného tlumočnického úkonu ani na jeho použitelnost v jiném řízení (řízení před orgánem veřejné moci).

Na co ministerstvo dohlíží?

Ministerstvo dohlíží zejména na to, zda tlumočník:

• Splňuje podmínky pro výkon činnosti tlumočníka.
• Vykonává tlumočnickou činnost v souladu s § 4 zákona č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, pouze v jazyce, pro který má oprávnění, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, osobně a ve sjednané nebo stanovené době.
• Plní další povinnosti, které mu vyplývají ze zákona (povinnost zapisovat do evidence, povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem tlumočnické činnosti, povinnost oznamovací atd.)

Jak může ministerstvo tlumočníka postihnout a jaká opatření přijmout?

Pokud se tlumočník dopustil přestupku, ministerstvo mu uloží správní trest. Může uložit trest napomenutí nebo trest pokuty do maximální výše 300 000 Kč.

Za drobné nedostatky ve výkonu znalecké činnosti a drobné poklesky v chování může ministerstvo uložit písemnou výtku.

Pokud tlumočník porušil povinnost stanovenou zákonem č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, závažným způsobem nebo opakovaně, může ministerstvo rozhodnout o zrušení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost. O zrušení oprávnění vykonávat tlumočnickou činnost ministerstvo dále rozhodne tehdy, pokud tlumočník přestal splňovat podmínky pro výkon tlumočnické činnosti anebo ze zdravotních či jiných závažných důvodů nemůže vykonávat činnost
anebo ji nemůže vykonávat s odbornou péčí.

Pokud bylo zahájeno trestní stíhání tlumočníka pro trestný čin nebo pokud existují zdravotní nebo jiné závažné důvody dlouhodobě znemožňující výkon tlumočnické nebo překladatelské činnosti anebo bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti, pak ministerstvo v odůvodněných případech může pozastavit oprávnění vykonávat tlumočnickou či překladatelskou činnost.