Přípustné specializace
Zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, upravuje možnost zápisu specializace, jakožto veřejného údaje, do seznamu tlumočníků a překladatelů.
V době platnosti staré právní úpravy (zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících) chybělo koncepční pojetí specializací tlumočnické činnosti, kdy fakticky neexistoval jednotící prvek umožňující stanovit quasi taxativní výčet specializací podle odborné terminologie jednotlivých oblastí. To vedlo k věcné i formulační roztříštěnosti zapisovaných specializací, přičemž mnohdy má konkrétní specializaci zapsanou pouze jediný tlumočník. Oproti popsanému stavu vychází koncepce nové úpravy z toho, že specializace jsou vázány na typy tlumočení s ohledem na zvláštní dovednost tlumočníka. Ministerstvo spravedlnosti problematiku specializací opakovaně diskutovalo se zástupci soudních tlumočníků a překladatelů. Na základě těchto jednání dospělo k závěru, že relevantními jsou pouze následující specializace:
- tlumočení projevů zprostředkovaných audio-vizuálním přenosem
- tlumočení projevů z nahrávky.
S ohledem na výše uvedené proto Ministerstvo spravedlnosti, bez širší odborné diskuze, již zápis jiných než zde uvedených specializací provádět nebude.